Náš pobyt v Thajské přírodě se přehoupl do druhé poloviny, která jako obvykle uběhne daleko rychleji, než bych si představoval.

Únava se pomalu začíná projevovat na každém z nás, takže středeční den byl ve znamení odpočinku, který každý trávil dle svého uvážení – zálohou fotek, identifikací vyfocených ptáků, číháním na zoborožce či obyčejným lenošením u jezírka.

V odpoledních hodinách jsem se s Radkem vydal s foťákem v ruce na průzkum přilehlého okolí mimo naši zahradu. Chvíli jsme šli po prašné cestě, až se podél cesty vynořil rozlehlý rybník, kde se to vážkami jenom hemžilo. K zahlédnutí tu byly jiné druhy než se vyskytovaly u nás v zahradě u jezírka. Výborně! Už se mi v hlavě rodil plán ranního focení vážek. Na vzdálenější straně rybníku v korunách stromů hnízdily tři páry zejozobů asijských.

Zejozob asijský (Anastomus oscitans)

Zejozob asijský (Anastomus oscitans)

Kousek od jezírka přes kamenitou cestu se rozprostírala rozsáhlá banánová plantáž, ve které mezi banánovníky rostly i papáje a chilli. Banány nebyly ještě zralé, ale papáje byly výborné. Vše vypadalo na příjemný výlet po okolních mezích až do chvíle, kdy nám cestu skřížila horda agresivních psů, kteří se potulovali v blízkém okolí plantáže a kteří jasně dávali najevo, že oni nemají problém s útokem na kohokoliv. V tu chvíli jsem litoval, že nejsem očkovaný i proti vzteklině. Velkou část cesty zpět od plantáže až ke vstupu do naší zahrady jsme byli nuceni absolvovat chůzí pozpátku, protože jakmile se člověk otočil k této psí smečce zády, tak tři nejagresivnějí jedinci už vyráželi proti nám s jasným cílem. Po této zkušenosti jsem svůj plán ranního focení vážek u nedalekého rybníka zavrhl.

Před večeří jsme společně lelkovali na terase a pak jsme si šli naplnit naše žaludky tradičním pokrmem kuře/ryba + rýže.

Místní Thajci jsou neuvěřitelně milí a vstřícní lidé, kteří se vám snaží pomoci, i když Vám nerozumí ani slovo. Klidně na Vás začnou hovořit Thajsky i když je zjevné, že nejste a ani nemůžete být asijského původu. Což jsem si zažil na vlastní kůži při podvečerním nákupu v kamenném obchodě 7-Eleven, kde jsem si chtěl koupit pro osvěžení plechovku piva. Dorazil jsem k pokladně s připravenou hotovostí. Slečna za pultem se na mne koukla a jedním dechem na mne vysypala tu jejich thajskou hatmatilku (kdyby řádně gestikulovala, tak bych jí určitě rozumněl) a čekala na moji reakci. Usmál jsem se, zakroutil hlavou a slušně jsem jí sdělil, že Thajskou řeč neovládám, tak ať to zkusí ještě jednou. A nejlépe anglicky. Dotyčná se mi snažila opět něco sdělit mávajíc plechovkou piva nad svou hlavou. K mému úžasu opět thajštinou. Říkám si, že bych vypadal tak mladě, že by mi odmítala prodat alkohol? Je pravdou, že jsem během pobytu zhubl o pár kil, ale že by to způsobilo náhlé omládnutí jsem odmítal uvěřit. Nehledě, že má tvář neviděla holící strojek půl měsíce. Rozhlédl jsem se po obchůdku, který byl okupován vesměs mladými thajci a zeptal jsem místního pléna anglicky (jak jinak, bo po našymu by asi partyja nerozumněla) jestli tu je nějaká dobrá duše, která mi je schopná sdělit, v čem je problém. Moje žízeň rostla. Po chvíli k pokladně přistoupil podvalitý mladík menšího vzrůstu a sdělil mi, že je prodej alkoholu po určité hodině zakázán. Tak jsem se spokojil s vychlazeným mlékem s příchutí jahod. Jsem si jist, že to muselo z jejich pohledu vypadat poměrně absurdně. Metrákový chlap si přijde koupit pivo, drobná prodavačka mu jej neprodá a tak si nakonec místo piva koupí půlitrovou láhev vychlazeného mléka s příchutí jahod 🙂 Mléko bylo výborné.

Čtvrteční den byl pod mrakem a strašné dusno. Kluci naposledy vyrazili ráno do národního parku Kaeng Krachan a já jsem díky „běhavce“ byl nucen zůstat v zahradě. Během svých toulek zahradou jsem se setkal s ještěrkou Calotes versicolor.

Lepoještěr pestrý (Calotes versicolor)

Vyfotil jsem nějaké kobylky a velkou část dopoledne jsem věnoval své nové kamarádce pakobylce. Naše seznamování probíhalo poněkud rozpačitě, ale jakmile jsme si našli cestu k sobě, tak se z nás stal na celé dopoledne nerozlučný pár 🙂

Vážky mě ten den vytáčely do běla. Vůbec mne nechtěly pustit do své blízkosti a sedaly vždy o metr dále než jsem se vyskytoval. Odpoledne kolem 16-té hodiny se spustil silný liják a pršelo až do pozdního večera.

Páteční ráno signalizovalo ustupující déšť, ale celý pátek s mírnými prodlevami propršel. Pršelo s různou intenzitou téměř celý den, takže veškerý hmyz byl zalezlý v korunách stromů. Pomalu si začínám balit. Zítra odlétáme domů.

“ Think Twice Before You Jump .. „

Chýlil se konec našeho pobytu v Thajsku. V pátek v odpoledních hodinách se opět objevil páreček zoborožců, který si začal spolu s veverkami, strdimily pochutnávat na rojících se termitech. My jsme zrovna vegetovali v místní  restauraci. Jako jediný jsem měl svou fototechniku na chatě. Ostatní kolegové popadli svůj vercajk a jali se kropit páreček řádících zoborožců, kteří v danou chvíli neřešili naši přítomnost. Já jsem se věnoval pozorování. Byl to úžasný zážitek sledovat jejich dovádění v korunách stromů. Toto jejich představení trvalo minimálně jednu hodinu. Nakonec jsem to nevydržel a zašel si pro foťák v domnění, že si taky pořídím pár fotek.

Zapnu foťák, sundám krytku objektivu, zaostřím a tma …… Nic nevidím. Co se děje, říkám si.

Nějak mi v tu chvíli nedošlo, že přechod z klimatizované místnosti do tropického prostředí zákonitě způsobí TOTÁLNÍ orosení celé fototechniky. Zkusil jsem pár snímků a opět jsem se mírně rozladěn vrátil ke svému pozorování….

Takhle vypadá zoborožec skrz orosený objektiv ….

 Druhová rozmanitost místních ptáků byla veliká. Pro každého ornitologa to musel být ptačí ráj. V níže uvedené tabulce je uvedený přehled ptačích druhů, které se mi povedlo za pomoci různých zdrojů identifikovat a vyfotit. Větší část ptáků uvedených v tabulce se neodvažuji zveřejnit, neboť technická kvalita pořízených fotek neodpovídá mým představám hodným zveřejnění.

Birds of Thailand

český názevanglický názevlatinský název
Bulbul blanfordůvStreak-eared BulbulPycnonotus blanfordi
Bulbul oranžovohrdlýBlack-crested BulbulPycnonotus flaviventris
Bulbul proužkohrdlýStripe-throated BulbulPicnonotus finlaysoni
Dvojzoborožec žlutozobýGreat hornbillBuceros biornis
Jora černokřídláCommon IoraAegithina tiphia
Ledňáček džunglovýOriental dwarf kingfisherCeyx erithaca
Lejskovec azurovýBlack-naped MonarchHypothymis azurea
Loboš dlouhoocasýLong-tailed BroadbillPsarisomus dalhousiae
Loboš stříbroprsýSilver-breasted BroadbillSerilophus lunatus
Pita kápováHooded PittaPitta sordida
Pita modrokřídláBlue winged pitaPitta molocensis
Strdimil bělavohrdlýLittle SpiderhunterArachnothera longirosta
Strdimil karmínovoprsýCrimson SunbirdAethopyga siparaja
Šáma bělořitáWhite-rumped ShamaCopsychus malabaricus
Zejozob asijskýAsian OpenbillAnastomus oscitans
Zoborožec bělolícíOriental Pied-HornbillAnthracoceros albirostris

Termiti útočí

Večer nás u večeře čekalo další zpestření v podobě dalšího rojení termitů, kteří si pro tuto činnost vybrali naši lampu v době, kdy jsme měli večeři naservírovanou na stole. Začalo to nevinným poletováním pár kusů kolem lampy nad naším stolem, ale po chvíli jich byly mraky. Gekoni a psi lovili tyto potvory za účelem naplnění žaludku, kdežto my jsme je lovili z našich talířů za úplně jiným účelem. Ani se neodvažuji pomyslet na to, kolik termitů jsem nevědomky toho večera snědl spolu s rýží a kuřetem. Toto představení trvalo dobrou půl hodinku.

Nastal den odletu, vůbec se mi odtud nechce. Ráno a během sobotního dopoledne proběhlo poslední focení v přilehlé zahradě. V pravé poledne vyrážíme směr Bangkok. Cesta zpátky na letiště trvala cca. 4,5 hodiny. Úroveň pozemních komunikací je v Thajsku na vysoké úrovni. Naše D1 je proti dálnici v Thajsku neudržovanou polní cestou. Cestu nám zpříjemňovala rozlehlá rýžová, solná pole a banánové plantáže vybudované podél cesty. Míjeli jsme opuštěné restaurace, které byly za každou zatáčkou. I takhle vypadá venkov v Thajsku.

Celá cesta překonala mé očekávání. Před odjezdem do Thajska jsem byl psychicky smířen s tím, že si z tohoto treku dost možná nedovezu žádnou koukatelnou fotku. Čímž jsem chtěl předejít případnému zklamání. Naštěstí jsem si z této cesty dovezl spoustu fotek. Co se týká samotného focení, tak jsem byl i přes mé mnohé fotografické faily naprosto spokojen. Pevně věřím, že jsem se ve svých fotografických dovednostech zase posunul o něco dál. Nahlédl jsem pod pokličku focení (nebo spíš pozorování) ptáků ve volné přírodě. Bylo velmi inspirující pozorovat Petra Bambouska, jak dokáže nudného motivu vykouzlit výbornou fotku.

Ještě jednou bych chtěl na tomto místě poděkovat Petrovi Bambouskovi za celou organizaci vypilovanou do nejmenších detailů a za to, že vytvořil kolem sebe fajn partu amatérských fotografů. Je to prostě profík, charismatická osoba a perfektní společník na obdobné cesty.

Milí lidé, krásná a nedotčená příroda. To je to, co mi zůstane v paměti na tuto úchvatnou zemi. Protože tento kus nedotčené přírody v člověku zákonitě zanechá nezapomenutelné vzpomínky.

Nashledanou Thajsko !!


Pokud se Vám článek líbil, tak mne můžete odměnit jeho sdílením s Vašimi přáteli. Děkuji.

Pin It on Pinterest

Líbil se Vám článek? Pošlete jej prosím dál ...

Pokud Vás článek zaujal, tak budu rád, když jej budete sdílet mezi svými přáteli. Děkuji!

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close